1. |
Nejbližším
02:42
|
|||
Tam, kde hořela milenecká lože
Kde se zvedají ramena stroje
Kde se brousí sourozenecké nože
Nepadá nikudy světlo do pokoje
Ani Ty to nezměníš
Tam, kde hořela nekonečná obětí
Stěny obílené nečeká proměna
Kdo ví, zda ruka žehná nebo nese prokletí
Jen kočka v rozích domu vycítí démona
Ale co Ty o tom víš
Máme mezi sebou zdi anebo pouta?
Jsou naše gesta kletby nebo svátosti
Je slyšet něčí nářek z nejtmavšího kouta
Jak slova oddělují maso od kostí
|
||||
2. |
Oheň
04:12
|
|||
Je někdo ve hnízdech, v úkrytech a závětřích
Někdo, v závějích tichý smích
Když se vracíš nekonečnou oklikou
Někdo čeká ve dveřích
Někdo stírá tvoje stopy před honicími psy
Někdo se strhanými rysy
Někdo ve větru zpívá, hvízdá jen tak na prsty
Někdo, kdo ví, že ti psi jsi Ty
Dovnitř obrácený oheň
Někdo pobízí Tě, ať už jdeš
Cítí pohyb, když se z místa hneš
Zdrží Tě, když příliš pospícháš
Někdo vidí dobře, jak se štveš
Dovnitř obrácený oheň
|
||||
3. |
Město
03:44
|
|||
Město jsou hřbety knih ve výši očí
Město je nepoznaná krajina
Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě nejvíc zajímá
Město je peří ve větráku
Město jsou kusy lávy
Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě nejvíc baví
Až Slunce steče mezi domy, lampy dozrajou v klasy
Chodník nezná svědomí
Když jsi odbočil z trasy
Až Slunce steče mezi domy
Někam pryč
Město je proud vědomí
A špína po hladině pluje
Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě přitahuje
|
||||
4. |
Nemůžu spát
03:48
|
|||
Nemůžu spát
kvůli dlažebním kostkám
z města vytrhaným zubům
Nemůžu spát
kvůli lesům rukou
natažených k nebi přes borty člunů
Nemůžu spát
kvůli těžkým kapsám
pro plné skříně, pro bušení bubnů
Kdo dal sem tu temnotu?
Kdo zasel stíny do krajiny?
Kdo stočil cestu tam, kde jsme skončili?
Kdo smazal jména vedle sebe, jako by nikdy nebyly?
Nemůžu spát
a zle mi je z toho,
že se nám tak daří, že nepoznáme soumrak
Nemůžu spát
pro slaný slzy
pro sladký řeči a hořkej smích
Nemůžu spát
a chybí záruky,
když tmavne obzor
|
||||
5. |
Andělé lesní
03:25
|
|||
Od řeky k lesu líně
Táhne se bílá stuha
Za koho vydává se
Krajina samodruhá
Na Boží muka sahá
Ze slzí rostlý pařát
Těla se tisknou k sobě
Srdce se touží zahřát
Andělé lesní zvěře
Do mdlého světla volám vás
Od lesa k řece táhne
Ten bílý zástup kroků
A slzy v našich vlasech
Vzkaz pro nás od proroků
Andělé Boží ze tmy
Do světla mdlého volám vás
|
||||
6. |
Rorate
04:36
|
|||
Rorate coeli desuper
Andělských slyším šustot per
Od křídel vánek slyším vát
Končí noc
Nemusím se bát
Bát se a zoufat
Rorate coeli desuper
Povětří svěží bez příšer
Kreatur moci nečisté
Zase andělé se mnou jste
Ve světle jasném
Rorate coeli desuper
Starosti od nás odeber
Jako to činíš s každým dnem
V modlitbě tiché zůstanem
Před úsvitem
|
||||
7. |
Eliáš
03:57
|
|||
Bílou se rozsvítily stezky
Tam, kde jsme hledali světlo jen po kolenou
V zemi co má svůj Hrob i Bránu
Tam, kde je někdy těžké zapomenout
Kde každý velí ke stanu svému
Ke korytu svému, ke kopytu svému
Kde hlubina k hlubině mluví řečí
A jedna druhou nikdy nepřesvědčí
Říkal, že už je to blízko
jeho plamennou tvář nikdo neuvidí
Říkal, že Nebesa jsou nízko
Vy potkejte se po způsobu lidí
A cena zůstane stejná
|
||||
8. |
Konec léta
02:51
|
|||
Vězení polkne chrám, v něm není místa pro mě
Silnice plná jam a cizí hlasy v domě
Silnice plná jam, pěšiny bez značení
Ty strmé srázy, rokle, roviny
Vlastní přepsané dějiny
Jsem otrok Měsíce, stejně tak, jako ty
Tma je tak hustá, nevidíš na boty
Umírá hmyz na konci léta
Budoucnost, rozpálená tvář pod Sluncem vysvlečeným
Ta nezapomenutelná zář na Hoře Proměnění
Jak by se chtělo jít sedmému nebi vstříc
Tři stany postavit
Tu chvíli navěky zastavit
|
||||
9. |
Maso hvězd
04:51
|
|||
Přestane pršet, vyjdeme ven
a vítr strne v plicích polapen
Až se to stane, můžeš stát vedle mě
Slibuju čestně, budem žít, úplně
Ten dech, co patří jen nám
nikdy nezmizí
Ten dech, co patří jen nám
nikdo nezcizí
Oči predátora pozorují svět
Ty váháš s odpovědí, on vysloví to hned
Obrali moje peří zbavili mě sil
Voněl jsem cizím potem, déšť ho ze mě smyl
Ten dech, co patří jen nám
nikdy nezmizí
Ten dech, co patří jen nám
nikdo nezcizí
Krev přepadených lesů
A smrad tlejících měst
A sbor tisíce běsů:
„Pojďme trhat maso hvězd!“
|
||||
10. |
Jaro
05:19
|
|||
Chci jenom jaro, řekla mi
Je tma mezi cíchami
Chci jenom jaro a světlo dne
Cosi se ve skrytosti pne
To slabé světlo dne nosí noc na ramenou
a srdce unavená na bolest zapomenou
Chci jenom jaro, řekla mi
Zbylý sníh splývá řekami
Chci jenom jaro a světlo dne
Když Slunce šaty rozepne
A my to světlo posnídali a vlasy větrem hnali
Naposledy
|
Safenat Paneach Pilsen, Czechia
Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co tě nejvíc zajímá.
Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě nejvíc baví.
Kdoví, jestli Tě nezlomí to, co Tě přitahuje.
Streaming and Download help
If you like Safenat Paneach, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp